Zobrazit vše

Často kladené otázky

Indikátory VIPA

Jaké typy poměrových indikátorů je možno objednat?

V současné době dodáváme následující typy poměrových indikátorů

  • indikátory VIPA C a VIPA CT s optickým snímačem a elektronickým vyhodnocováním. Oba typy jsou principielně i konstrukčně shodné a lze je vzájemně kombinovat. Indikátory VIPA CT jsou navíc doplněny teplotním snímačem, který v kombinaci s nomogramem na nástavci víčka umožňuje uživateli místnosti citlivé nastavení výkonu otopného tělesa a v závislosti na venkovní teplotě poskytuje okamžitou poměrnou spotřebu tepla.
  • indikátory VIPA EC. Jedná se o vícečidlové kompaktní elektronické indikátory představující zásadní koncepční změnu ve využití elektroniky, kde jsou využity zkušenosti ze všech používaných typů indikátorů. První čidlo integruje teplotu zpětné vody z každého otopného tělesa, druhé čidlo přímo měří teplotu místnosti a do paměti ukládá její průměrnou hodnotu za otopné období. Tím je umožněna dvojí kontrola průměrné teploty místnosti a navíc lze odhalit i chyby ve velikostech otopných těles ve vztahu k tepelným ztrátám místnosti. Třetí čidlo kontroluje a vylučuje možný chybný náměr v důsledku zpětného prohřívání vratného potrubí při úplném uzavření otopného tělesa. K přednostem indikátoru VIPA EC patří možnost kontrolovaného vlastního odečtu uživatelem bytu bez vstupu cizích osob do bytu.

Uvedené indikátory jsou výsledkem mnohaletého výzkumu a vývoje na Technické univerzitě v Liberci.

Je poměrový indikátor VIPA zdravotně nezávadný?

Je naprosto nezávadný. Vyloučit odpar možného alergenu, který by u citlivějších osob (alergiků) mohl způsobit zdravotní komplikace, bylo jedním ze základních cílů při vývoji indikátoru. Tím, že jsme ampuli s odpařující se kapalinou nahradili skleněným optickým snímačem, odpadl nám velmi aktuální problém „ekologické likvidace měrné ampule“, která se podle dokladovaných zjištění provádí v cenovém rozsahu až 25,00 Kč na jeden indikátor.

Jaké jsou k dispozici doklady o oprávněnosti použití včetně ekologické nezávadnosti indikátorů VIPA?

Poměrové indikátory VIPA jsou používány se souhlasem Hlavního hygienika ČR č.j. HEM-344.2.10.11.93 ze dne 10.12.1993. K jejich používání je vydáno registrační osvědčení č. 162-40/92 Státního metrologického inspektorátu ze dne 6.8.1992. , a pro elektronický vyhodnocovací přístroj byl vydán protokol o zkoušce EMC ze dne 29.6.1999 pod číslem 4.901996-00. Certifikačním orgánem, kterým je elektrotechnický zkušební ústav, byl indikátoru VIPA EC udělen certifikát č.: 1060930, kterým je dokladována shoda výrobku se základními požadavky nařízení vlády č. 18/2003 Sb.

Jaký je postup při montáži indikátoru VIPA, je možno ji provádět za provozu ústředního vytápění?

Všechny typy indikátorů sestávají z objímky, která se montuje 4 šrouby na zpětnou trubku otopného tělesa co nejblíže k tělesu. Je vyráběn v provedení pro jmenovité světlosti trubek Js 10, 15, 20, 25 (3/8", 1/2", 3/4", 1"). Instalaci indikátorů je možno provádět bez přerušení provozu otopné soustavy.

Jaké je zabezpečení proti nežádoucímu ovlivnění?

Všechny typy indikátorů VIPA jsou proti nežádoucímu ovlivnění zajištěny velmi razantní mechanickou plombou bez jejíhož viditelného poškození je není možno otevřít. Indikátory VIPA EC jsou navíc chráněny elektronickou plombou.

Na jakém principu pracuje poměrový indikátor VIPA C?

Aktivovaný optický snímač (čidlo) mění svoji optickou hustotu (zesvětluje) v závislosti na teplotě. Při nižší teplotě probíhá proces „zesvětlování“ pomaleji, při vyšší rychleji. Optický snímač má několikanásobně vyšší citlivost než odpařovací indikátory, čímž umožňuje spravedlivé rozúčtování nákladů na vytápění i u bytů (místností) s trvale uzavřeným otopným tělesem. Umístění na zpětné trubce otopného tělesa umožňuje jednoznačně definovat podmínky potřebné pro zjištění způsobu provozu otopného tělesa a využití jeho výkonu.

Na jakém principu pracuje vícečidlový poměrový indikátor VIPA EC?

První čidlo integruje stejně jako u indikátoru VIPA C nebo VIPA CT teplotu zpětné vody z otopného tělesa. Druhé čidlo přímo měří teplotu místnosti a do paměti ukládá její průměrnou hodnotu za otopné období. Třetí čidlo je používáno jen u velmi krátkého vratného potrubí. Vylučuje možný chybný náměr v důsledku zpětného prohřívání vratného potrubí při úplném uzavření otopného tělesa. Indikátor je naprogramován tak, aby vyloučil nulové náměry při zcela vypnutých otopných tělesech v případech, kdy se teplo do místností dostává prostupem tepla stěnami nebo od topných rozvodů. Vylučuje tak „krádeže“ tepla vyskytující se u jiných typů elektronických indikátorů.

Jaké jsou přednosti poměrových indikátorů VIPA ve srovnání s ostatními používanými indikátory?

Kromě již uvedené minimálně desetinásobné rozlišovací schopnosti v odečtech proti indikátorům odpařovacím, systém VIPA vylučuje další závažné nedostatky odpařovacích a elektronických indikátorů, které jsou příčinou výrazných (až 70-ti procentních) chyb v rozúčtování. Mezi ně patří např. změna polohy teplotního středu otopného tělesa v závislosti na regulaci průtoku topné vody, vliv tepelné roztažnosti měrné kapaliny způsobující nulovou až zápornou vypovídací schopnost na počátku zúčtovacího období a chybný odečet na konci zúčtovacího období, a nulová indikace při „krádežích“ tepla od topných rozvodů a ze sousedních bytů (místností) při vypnutém otopném tělese. Při použití systému VIPA nemůže docházet k nesmyslným rozpočtům úhrady za vytápění, kdy uživateli bytu, který „krade“ teplo sousedům je počítána nulová spotřební složka vytápěcích nákladů. Neméně závažným nedostatkem je anonymita odpařovacího indikátoru vylučující následnou kontrolu naměřených hodnot. Vzhledem k jednoduchosti základního optického snímače indikátoru VIPA C zůstala zachována nízká cena, vzhledem k citlivému a objektivnímu elektronickému vyhodnocování byla získána minimálně desetinásobná rozlišovací schopnost proti indikátorům odpařovacím. Další předností systému VIPA je vyloučení odparu možného alergenu, dále jednoznačná průkaznost výsledků a možnost kontroly uživatelem bytu, a to zvlášť pro každou místnost. Systém byl vyvinut pro technické a legislativní podmínky našeho státu a nejsou tudíž znevýhodňovány okrajové byty.

Lze indikátor VIPA „ošidit“?

Dosud není znám způsob, kterým by bylo možno indikátor VIPA ovlivnit ve prospěch uživatele bytu bez viditelného poškození jeho tělesa, nebo plomby.

Jaká je záruka na poskytované služby?

Na indikátor VIPA C a VIPA CT poskytujeme neomezenou záruku po dobu trvání smlouvy, na indikátor VIPA EC je standardně poskytována záruka 2 roky. Za předpokladu smluvně ujednaného vyhodnocování indikátorů výrobcem je záruka prodloužena na celou dobu životnosti přístroje (VIPA EC Infra - 10 let, VIPA EC Radio - 8 let). Neseme veškerou zodpovědnost za materiálové vady a chybné rozúčtování vzniklé naší vinou. Záruka se nevztahuje na závady způsobené mechanickým poškozením, porušením plomby nebo montáží do jiného prostředí, než je uvedeno v návodu.

Jaký je postup při vyhodnocování indikátorů VIPA a jakou možnost ověření odečtu má uživatel bytu?

U indikátoru VIPA C nebo VIPA CT se po skončení zúčtovacího období po jeho odplombování zpřístupní štěrbina, ze které se vyjme původní optický snímač (čidlo) a vymění za nový. Konečná optická hustota snímače se přímo před uživatelem bytu změří elektronickým přístrojem a pořídí se o tom písemný protokol, který uživatel bytu podepíše. Uživatel současně dostává potvrzení podepsané pracovníkem provádějícím montáž.

U indikátorů VIPA EC, je možný (ale nikoliv nutný) odečet přímo uživatelem bytu. Správnost odečtu je pak kontrolována při výpočtu úhrady za vytápění pomocí kontrolního čísla, které uživatel odečítá společně s náměrem.

Uživatel bytu má po převzetí individuálního účtu možnost uplatnit v případě jakýchkoliv pochybností reklamaci, na základě které je možno provést kontrolu náměru.

Jaká je přesnost odečtu poměrových indikátorů v porovnání s odpařovacími?

Systém VIPA byl vyvinut na základě podrobné analýzy předností a nedostatků odpařovacích a elektronických indikátorů. Vzhledem k citlivému a objektivnímu elektronickému vyhodnocování byla získána minimálně desetinásobná rozlišovací schopnost v odečtech proti indikátorům odpařovacím.

Musí být instalace indikátorů doplněna instalací termoventilů?

Nutnou podmínkou je zajištění funkčnosti ventilů či kohoutů na každém otopném tělese tak, aby uživatel bytu měl možnost ovlivnit dodávku tepla do každé místnosti a přizpůsobit tak dosahovanou teplotu svým požadavkům. Instalace termoregulačních ventilů vychází ze zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky č. 194/2007 Sb.

Splňují indikátory VIPA požadavky směrnice EU k rozúčtování?

Směrnice EU doporučují provádět rozúčtování v závislosti na spotřebě tepla, nikoli paušálně podle velikosti podlahové plochy. K tomu jsou používány různé indikátory a různý algoritmus přepočtu náměrů indikátorů na spravedlivý a kontrolovatelný podíl úhrady bytu na celkových vytápěcích nákladech domu. Rozhodující pro volbu indikátoru a algoritmu rozpočtu je jeho spravedlnost, fyzikální zdůvodnitelnost a laická kontrolovatelnost. Instalace určitého typu poměrových indikátorů není a nebude otázkou právní úpravy, ale výhradně konkurenční schopnosti uplatnit se na trhu.

Rozúčtování nákladů

Jaké jsou skutečně dosahované úspory při zavedení poměrového měření?

Úspory jsou závislé jak na chování uživatele bytu, tak i na režimu dodávky tepla v závislosti na venkovní teplotě. Prokazatelné úspory jsou v rozmezí 10 – 30 % tepla.

Jaký je přímý dopad poměrového měření na uživatele bytu?

Se zdražováním tepla se položka za vytápění stává podstatnou částí výdajů za bydlení. Hlavním přínosem poměrového měření je, mimo jiné, snížit celkovou spotřebu tepla měřenou na vstupu do domu (resp. odběrného místa) tím, že uživatelé bytů budou finančně motivováni k hospodárnému provozu ústředního vytápění. Důležité je uvědomit si, že ke skutečným úsporám tepla vede pouze „ekonomické chování uživatele bytu“, který za teplo v bytě bude platit podle dosažené teploty v jednotlivých místnostech. Při takovémto provozu vytápění dochází k tomu, že v tzv. dříve přetápěných bytech uživatelé v zájmu úspor na nákladech za vytápění přivřou ventily otopných těles a teplo se dostane na dříve tzv. nedotápěné byty, podle kterých bylo třeba řídit režim vytápění. Toto vše vede k absolutním úsporám 10 - 30% tepla.

Jaká je návratnost nákladů vložených do poměrového měření při použití systému VIPA? Nepokryjí veškeré finanční úspory na ušetřeném teple?

Návratnost v prvním roce (náklady na dodávku a montáž) je cca 2 až 4 měsíce, návratnost v dalších letech (opakovaná služba) jeden až dva měsíce. Záleží na skutečných úsporách tepla, které bývají v rozmezí 10 - 30 % oproti nákladům bez poměrového měření, a na ceně tepla v jednotlivých regionech.

S jakým předstihem je třeba poskytnout vstupní údaje pro montáž indikátorů VIPA a pro rozúčtování nákladů?

Vstupní údaje pro prvotní montáž obvykle 14 dnů před požadovaným termínem instalace. Údaje pro tzv. „opakovanou“ službu jeden měsíc před požadovaným konečným termínem předání individuálních účtů. V průběhu této doby provádíme předběžný rozpočet úhrady, který dáváme odběrateli ke kontrole a k odsouhlasení. Na základě zkušeností z více než cca 2 milionu vyhodnocení pokládáme tuto dobu za optimální k tomu, abychom společně s odběratelem provedli kontrolu vstupních údajů a tím předešli pozdějším možným reklamacím.

Jaké jsou termíny pro předání rozúčtování odběrateli?

Termín pro předání vyúčtování uživatelům bytů určuje § 7 odstavce 1 zákona 67/2013 Sb. v aktuálním znění do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období stanoveného objednatelem. Celkové vyúčtování včetně souhrnných a individuálních účtů předáváme v předstihu k této lhůtě, aby odběratel měl dostatek času na přípravu k předání uživatelům bytů. Smluvně garantujeme předání rozúčtování do jednoho měsíce od obdržení všech potřebných podkladů.

Je rozúčtování nákladů na vytápění prováděno podle platných předpisů a vyhlášek?

Systém VIPA byl vyvinut pro technické a legislativní podmínky našeho státu. Rozpočet úhrady za vytápění je prováděn zásadně podle dosahované teploty jednotlivých místností získané prostřednictvím teploty zpětné vody otopného tělesa a je plně v souladu s českou legislativou. Výpočet plně odpovídá vyhlášce č. 269/2015 Sb. a všem souvisejícím prováděcím předpisům. Navíc jsou v individuálních účtech uváděny údaje o teplotních poměrech jednotlivých místností, které umožňují uživateli bytu jednoduchou kontrolu správnosti vyúčtování.

Jakým způsobem se může uživatel bytu přesvědčit o správnosti výpočtu?

Ve vyúčtování klademe důraz na jednoznačnou průkaznost mezi dosahovanými teplotami v jednotlivých místnostech a výší úhrady za vytápění, což náš systém bezvýhradně splňuje. Uživatel bytu tak má možnost zkontrolovat si správnost údajů v návaznosti na jeho režim vytápění a to pro každou místnost zvlášť. Vyúčtování obsahuje všechny údaje požadované vyhláškou č. 269/2015 Sb. a dalšími prováděcími předpisy. Ukázky vyúčtování.

Jak se postupuje při vyhodnocování v případě nezastižení uživatele bytu?

V ceně služby je jeden náhradní termín, který je nezastiženým uživatelům sdělen buď vývěskou v domě, nebo vložením do dopisní schránky. Druhý náhradní termín je sjednáván přímo s uživatelem bytu na základě jeho telefonické, nebo písemné žádosti. Tato návštěva pracovníka provádějícího výměnu čidel je již za úhradu. S odběratelem lze za příplatek sjednat výzvy k náhradním termínům doporučeným dopisem. Pokud uživatel nemá zájem poměrově měřit, postupuje se při výpočtu úhrady takových bytů (místností) podle § 6 odstavce 3 zákona 67/2013 Sb. v aktuálním znění.

Nejsou v systému rozpočtu úhrady za vytápění VIPA znevýhodněni uživatelé okrajových bytů oproti bytům středovým?

Nejsou, protože systém rozpočtu vychází z dosahovaných teplot v jednotlivých místnostech, nikoliv ze skutečně spotřebovaného tepla, které je u okrajového bytu 2 až 3x větší oproti středovému.

Co se naměří na indikátoru VIPA při uzavřeném otopném tělese?

Snímače indikátorů VIPA umožňují registrovat tepelnou pohodu v místnosti i při úplně vypnutém otopném tělese. Systém VIPA zatím jako jediný dokáže vyloučit problém tzv. krádeží tepla (běžných u jiných typů indikátorů), které provádějí uživatelé bytů při úplném uzavření otopných těles. Krádežemi je to nazváno proto, že za toto teplo není účtována odpovídající částka. Pokud je otopné těleso zcela uzavřeno, ochladí se zpětné potrubí na teplotu místnosti, která je vždy prokazatelně vyšší, než je venkovní teplota. Z toho vyplývá, že teplo do této místnosti je dodáváno ze sousedních místností, nebo od topných rozvodů. I za toto teplo je nutno platit částku, která je úměrná dosahované teplotě. Pokud by za takto získané teplo nebyla účtována úhrada, jednalo by se nutně o výše uvedené „krádeže“ tepla sousedům. Nulová úhrada za „nevytápěnou“ místnost by byla správná pouze v případě, že by v ní byla venkovní teplota, která v našich podmínkách bývá cca 3 - 5 °C. Tento případ by mohl nastat pouze, kdyby se netopilo v celém domě. V úplně uzavřené jednotlivé místnosti, nebo v jednotlivém bytě poklesne teplota jen o několik stupňů. Z toho důvodu není možné, aby za nevytápěnou místnost nebyla počítána úhrada. U jiných typů indikátorů by např. u ložnice s vypnutým otopným tělesem mohlo dojít k účtování nulové spotřební složky úhrady, což by znamenalo, že vytápění této místnosti by zaplatili sousedé. Představa, že za nevytápěnou místnost by se nemělo nic platit, odpovídá představě, že by uživatel bytu bydlel v samostatném rodinném domku a celou zimu netopil. Pak by skutečně nic neplatil, protože by nic neprotopil, ale nemohl by zde ani bydlet.

Jak se projeví zateplení na úhradě za vytápění při použití indikátorů VIPA.

Poměrové indikátory VIPA, stejně jako všechny ostatní typy poměrových indikátorů, indikují přesně za předpokladu správného jmenovitého výkonu otopných těles, což představuje soulad mezi tepelným výkonem otopného tělesa a tepelnými ztrátami příslušné místnosti. Tím, že si uživatel bytu zateplí (zaizoluje) místnost, dojde k „nesouladu“ v tom směru, že otopné těleso je předimenzováno. Důsledkem toho je, že uživateli bytu bude k dosažení stejné teploty (jako před zateplením) stačit snížený výkon otopného tělesa, který si zajistí přivřením regulačního ventilu. Toto „přivření“ otopného tělesa se projeví sníženou teplotou vody na výstupu z otopného tělesa, která se v přepočtu na teplotu místnosti nutně musí, prostřednictvím našeho indikátoru, projevit jako nižší teplota, než skutečně dosahovaná. Tomuto snížení teploty odpovídá i snížená úhrada za vytápění.
Příklad: zvýšení nebo snížení teploty o 1 K má za následek zvýšení nebo snížení tepelných ztrát a tím také úhrady za vytápění o 6 %. Jestliže uživatel bytu snížil dodatečnou izolaci tepelné ztráty o 12 % a v místnosti dosahoval v průměru 22 °C, na výpočtu se toto projeví jako by dosahoval teplotu o 2 K nižší (12 : 6 = 2), tedy 20 °C. Za uvedenou místnost bude mít o 12 % nižší úhradu za vytápění.

Jak se projeví indikace v letním období, jakou chybu způsobí?

Tato problematika byla dlouhodobě sledována nejen u systému VIPA, ale i u jiných typů poměrových indikátorů. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrové rozpočítávání nákladů, rozpočítávaná částka závisí pouze na celkovém dodaném teple měřeném na vstupu do odběrného místa, a v žádném případě se nenavyšuje vlivem slunečního svitu. Je sice možné provést jarní odečet a podzimní montáž, ale vynaložené náklady na tyto práce by byly výrazně vyšší, než případné zpřesnění rozpočtu. Dvojí odečet se u nás ani v cizině z uvedených důvodů neprovádí. Situace se u odpařovacích indikátorů obvykle řeší přeplněním ampule na letní odpar, což často vede k situacím, kdy (zejména u instalace počátkem kalendářního roku) po třech energeticky nejnáročnějších měsících se přeplnění ještě neodpařilo. Systém VIPA řeší tento problém „korekcemi na letní úbytek“ přímo ve výpočtovém vztahu. U indikátorů VIPA EC je nastaven letní režim provozu, při kterém je načítání vypnuto s výjimkou, kdy se i v letním období topí.

Jaký je význam interních údajů uvedených na individuálním účtu?

K1 koeficient zahrnující vztah mezi úhradou měřeného celku (odběrného místa, domu) a součtovou hodnotou všech přepočtených náměrů indikátorů násobených plochou jednotlivých místností. Slouží zhotoviteli ke kontrole jednotlivé rozpočítávané místnosti na individuálním účtu;

K2 zvýšení spotřební složky úhrady při neměřeném odběru tepla ve smyslu § 6 odstavce 3 zákona 67/2013 Sb. v aktuálním znění.;

Gm údaj sloužící zhotoviteli pro případ porovnání více samostatně měřených a rozpočítávaných domů pro kontrolu patních měřidel tepla;

A měrný náklad na vytápění zahrnující vztah mezi úhradou, plochou a teplotním rozdílem mezi průměrnou teplotou všech měřených místností a průměrnou venkovní teplotou;

ID bytu identifikační číslo bytu v naší databázi;

B1 celková spotřeba tepla vztažená na započitatelnou plochu (GJ/m2);

B2 celková spotřeba tepla vztažená na vytápěnou plochu (GJ/m2);

C1 celková úhrada za vytápění vztažená na započitatelnou plochu (Kč/m2);

C2 celková úhrada za vytápění vztažená na vytápěnou plochu (Kč/m2).

Jak systém VIPA řeší plýtvání tepla způsobené otevřeným oknem?

Trvale otevřená okna zvyšují podstatně tepelné ztráty a přispívají tak k většímu odběru tepla celého domu. Při systémech, pro které je základem pro rozpočet úhrady přímo indikovaná teplota místnosti (tzv. gradenové metody) je to velkým problémem, který není uspokojivě řešitelný a jehož důsledkem jsou nekontrolovatelné „krádeže“ tepla. Při systému VIPA však indikátor nesnímá přímo teplotu místnosti, ale nepřímo ji získává z teploty vody odtékající z otopného tělesa. Úbytek tepla při otevřeném okně je dotován zvýšenou intenzitou vytápění, tedy zvýšeným průtokem otopné vody tělesem, což indikátor VIPA spolehlivě zaznamená. Přestože teplo produkované při otevřeném okně se plně nevyužije pro ohřev místnosti, zvýšené náklady na vytápění domu vlivem nadměrného větrání jdou v rozhodující míře k tíži uživatele bytu, který takto provozuje vytápění.